V lednu cestujeme na farmy Luis Pedro Zelayi v překrásném koloniálním městečku Antigua v Guatemale. Hodinu letadlem je pak El Salvador, kde spolupracujeme s Mathiasem Hernandezem a kde jsme v začátcích doubleshotu pomáhali na projektu vzdělávání místní farmářů. Je radost vidět, jak i díky pěstování kávy region v jinak nebezpečné zemi vzkvétá. Do Hondurasu za Edwinem Pinedou je cesta nepohodlná a ne moc bezpečná, za výhled na jezero Yojoa to ale stojí. Navíc Edwin je jediný farmář, který prodává celou sklizeň jen nám, a nikde jinde tedy jeho kávu neochutnáte.

Tyto kávy jsou v nabídce od května do prosince podle toho, jak rychle je dostaneme do Evropy.

Únor patří první cestě do Afriky. V tento čas si zde podává dveře většina nákupčích kávy z celého světa a nakoupit tu špičkovou kávu je opravdový boj. Poptávka je totiž už dnes vyšší než nabídka. V Keni je kvůli tomu pořád velmi složité navázat nějaké dlouhodobější vztahy. Vybíráme tak kávy přímo u exportérů, kteří mají nachystány stovky vzorků.

Z Nairobi přelétáváme do Addis Abeba, kde pro nás má Heleanna Georgalis připravené první sběry z regionů Yirgacheffe, Guji a Kaffa. Setkáváme se také se starým známým Seifem, od kterého nakupujeme etiopské kávy od samého začátku doubleshotu. I v Etiopii je to přímými vztahy komplikované, ale jsme rádi, že vám můžeme pravidelně nabízet kávy rodiny Abayneh - Haru a Foge.

Africké kávy je těžké nakoupit a kvůli byrokracii i dostat do Evropy, takže v nabídce bývají nejčastěji od května do ledna. Někdy je ale formuláře a celníci zdrží v Africe i mnohem déle. Naštěstí tyto kávy velmi dobře stárnou a při správném skladování vydrží v kondici i rok po sklizni.

Teď dozrává káva v Kostarice a v Panamě, což jsou země, kde máme známých, přátel a dlouhodobých partnerů vůbec nejvíce. Je to náš srdeční region a nikdy tu během kávových cest nezapomeneme navštívit i přátele v Boquete, kde doubleshot v roce 2010 začal a kde jsme sami sklízeli, ochutnávali a pracovali na několika farmách Graciana Cruze. Poté pokračujeme na farmy rodiny Hartmann a Momoto.

V Kostarice začínáme v Exclusive Coffees Francisca Meny, který stojí za projektem farmy Šumava. V Tarrazu nesmíme vynechat návštěvu rodiny Calderón, která sklízí jedno ocenění za druhým. Od bratrů Solis z Beneficia Don Oscar nakupujeme kávy, které slouží především jako základ pro naši espresso směs Tam Dem.

Kávy z těchto farem jsou v nabídce od června do prosince.

To je končící sklizeň v Nikaragui a návštěva velkého sympaťáka Guillerma Montenegro. Jeho káva z farmy El Poste se velmi rychle zabydlela mezi našimi stálicemi.

Jeho kávy jsou v nabídce obvykle od října do února.

Jarní dny jsou ve znamení dvou malých středoafrických států Burundi a Rwanda. Burundi je země, která, i když na pokraji občanské války, patří mezi ty nejzajímavější, které jsme kdy navštívili. Tady v rámci projektu Long Miles pěstují malí farmáři pod vedením sympatických Bena a Kristy Carlson úžasné výběrové kávy, o kterých se ve světě, i kvůli špatné politické situaci v zemi, ještě tolik neví.

Přejetí hranic do Rwandy je jako návrat zpět do Evropy. Na sever od hlavního města Kigali je zpracovatelský závod Twongerekawa Coko, který spravuje paní Therese Nyirangwabije a který místním farmářům zpracovává jejich kávu, protože oni sami pro to zázemí nemají. Tady už je o špičkové kávy boj, my jsme ale štamgasti, a každoročně se nám tu tak podaří získat ty nejlepší výběry ze sklizně.

Kávy z těchto zemí jsou v prodeji většinou od listopadu do května.

Výlet do Brazílie a návštěva Fazenda Ambiental Fortaleza řadíme spíše do kategorie zábavy než práce. Překrásné příroda regionu Sao Paulo, veškeré jídlo vypěstované na farmě dle zásad ekologického zemědělství a společnost farmářů jako Joao Hamilton, jeho bratr Ivan nebo rodina Celso a Gertrudes, to je naše pracovní dovolená v Brazílii. Vybíráme zde z desítek mikrolotů různých odrůd a zpracování. Ty se k nám do pražírny dostanou v prosinci.

Další cesta do dalšího kávového regionu Caparao ve státě Espirito Santo je dlouhá a náročná. Práce lidí jakými je Clayton Barrossa, Deneval Miranda a Maria Aparecida ale stojí za to. Tady je krásně vidět, že neexistuje „brazilská káva“ - v tomto regionu totiž chutná úplně jinak, než u Sao Paula, kde jsme byli předtím.

V nabídce jsou tyto kávy od ledna do června.

Podzim patří sklizním v Bolívii. Navázali jsme spolupráci s rodinou Rodriguez, která se zde zasazuje o propagaci pěstování výběrové kávy.

Kontejner s kávami z farem Alasitas, Trapiche nebo třeba El Fuerte, k nám doráží obvykle začátkem roku.

Před Vánoci ještě stihneme navštívit jižní region Kolumbie Huila a farmu Buenavista pana Carlose Imbachi. Carlos je jedním z vůbec prvních producentů, s kterým jsme začali v roce 2010 spolupracovat. Už ani nepočítáme, kolikátou sklizeň jsme z jeho farmy zakoupili.

Jednoznačný bestseller naší nabídky, který se snažíme mít k dispozici po celý rok. Stačí říct: „Prosím šálek Carlose!“