Sklizeň u našich partnerů v Brazílii letos provázelo několik významných problémů. Prvním byly extrémní teplotní vlny na začátku roku, doprovázené minimem srážek. Podle některých agentur byla letošní sucha v Jižní Americe nejhorší od začátku 20. století. To ovlivnilo zrání třešní a výslednou velikost zrn. Standardně v Brazílii nakupujeme zrna o velikosti 16+, letos však veškeré kávy spadly do kategorie 15+. Naštěstí jsme nepozorovali sníženou chuťovou kvalitu, ale bohužel bylo dostupné jen menší množství mikrolotů.

Možná ještě významnějším a trochu smutným problémem byla vysoká cena komoditní kávy arabika na newyorské burze (aktuálně 2,5 USD/lb + případný diferenciál za kvalitu). Ta vedla k menší motivaci malých producentů zaměřit se na kvalitu (tzn. selektivní sběr, pomalé sušení atd.) a prodat svou kávu nákupčím na výběrovém trhu, jelikož mohli velmi snadno a rychle zpeněžit svou úrodu na lokálním trhu.

Ve standardním procesu nákupu výběrové kávy tu dostávají producenti zaplaceno až několik měsíců po sklizni, protože převod peněz proběhne teprve tehdy, když je kontejner naložen na loď. Při současném vytížení hlavního brazilského přístavu Santos dochází ke zpožděním v řádu několika měsíců, a farmáři prodávající výběrovou kávu pražírnám tak dostávají zaplaceno o mnoho měsíců později, než kdyby kávu prodali na lokálním trhu, kde dostávají zaplaceno okamžitě.

Kvůli vysoké výkupní ceně komoditní kávy a naopak v Brazílii nízké výkupní ceně výběrové, se jim navíc často vyplatí prodat úrodu lokálně - mají méně práce se sběrem, třízením, sušením a ještě si vydělají někdy i více peněz. Tento paradox je dán především malým rozdílem mezi komoditní cenou a cenou za brazilskou výběrovou kávu. V očích konzumentů, pražíren a nákupčích výběrové kávy je (bohužel) Brazílie totiž stále vnímána jako zdroj velmi levné kávy. Ochota platit za chuťově podobně kvalitní výběrovou kávu ceny, které jsou běžné v jiných zemích (cca 3,5+ USD/lb FOB), není velká.

Naštěstí naši partneři, se kterými spolupracujeme více než 13 let (tj. Fazenda Ambiental Fortaleza, Joao Hamilton, Ivan a Rosé, Valdir a Daniela, Celso a Gertrudes, Clayton Barrossa), nám opět nabídli krásné kávy, i když v menším množství, než na které jsme zvyklí.

Mezi cuppingy jsme měli možnost diskutovat s hlavním agronomem FAF Joaem a majitelem farmy FAF a exportní společnosti FAF Coffees, Felipem, o budoucnosti kávy v Brazílii, která nemusí být kvůli drasticky rychle se měnícímu klimatu příliš růžová. Prognózy a klimatické modely z počátku 21. století, které poukazovaly na to, že některé regiony (včetně těch, kde se nachází FAF a partnerské farmy) nebudou do roku 2050 pro pěstování kávy vhodné, se naplnily o 25 let dříve. Vzhledem k současným extrémním teplotám a stále delším obdobím sucha je nevyhnutelné investovat například do umělého zavlažování farem, jinak kávovníky nepřežijí.

Felipe, velký propagátor ekologického zemědělství, vkládá obrovské úsilí do změny mindsetu brazilských producentů, kteří tomuto typu pěstování kávy nikdy příliš neholdovali. Farma FAF slouží jako modelový příklad toho, že regenerativní zemědělství bez použití umělých látek je stejně výnosné jako zemědělství konvenční. Chuťově jsou kávy stejně kvalitní, a především existuje naděje, že farmy budou i za 10, 20 nebo více let stále produkovat kávu.

Felipe věří v sázení nových hybridních odrůd, jako je arara pro region Caconde nebo catucaí 785 pro region Caparaó-Espírito Santo, které se osvědčily jak chuťově, tak i svou odolností. Během poslední dekády Felipe vyvinul inovativní fermentační a sušící protokoly přizpůsobené specifickým podmínkám regionů, kde se farmy nacházejí. V neposlední řadě se poslední dva roky na FAF intenzivně věnují používání specificky vyšlechtěných bakterií z vlastních bioreaktorů, které pomáhají v boji s různými nemocemi a škůdci. Díky tomu mohou omezit používání syntetických (a po Covidu extrémně drahých) hnojiv, herbicidů a pesticidů od nadnárodních firem.