V Burundi je každý „kopec“ vlastní geopolitickou jednotkou, která čítá cca 60-140 rodin. Mikuba, Nkonge, Gitwe atd., to jsou názvy kopců, ze kterých putují kávové třešně do zpracovatelského závodu Heza v provincii Kayanza. Ben Carlson je velkým propagátorem mikrolotů (výběrů ze sklizně) a tak jsou veškeré třešně zpracovány, vytříděny a prodány pod názvem kopce, odkud pochází. Káva, kterou každoročně kupujeme, pochází z kopce Mikuba, který se nachází pár kilometrů od závodu Heza.
Během našich návštěv jsme mohli pozorovat, jak se tým lidí okolo rodiny Carlson potýká se všudypřítomnými problémy a výzvami. Nemusím asi zmiňovat byrokracii a systém, kde po vás každý druhý chce úplatek. Na export kontejneru kávy potřebujete asi 27 razítek. Transport kávy z vnitrozemského státu je vždy komplikovanější a zdlouhavý. Loni se například jeden kontejner neočekávaně dostal do Mombasy místo Dar es Salaamu, což způsobilo zpoždění skoro 2 měsíce. Elektřina v Bujumbuře jde někdy celý den, jindy jen pár hodin denně. Pohonné hmoty byly v posledních letech vydávány oproti jednorázovým povolením. To je zásadní problém pro zpracovatelské závody, které jsou na venkově, kde je vše závislé na dieselových generátorech. Jeden rok je extrémní sucho a nedostatek vody. Další rok je jí zase až moc. A to nezmiňuji problém bramborového defektu, který je díky precizní selekci a zpracování výrazně eliminován. No a to je jen krátký výčet každodenních „challenges“, jak v Long Miles říkají. Mnozí by to velmi rychle pověsili na hřebík, ale oni ne. Nepotkali jsme snad optimističtější lidi, kteří všude vidí nějaká pozitiva a příležitosti. Svůj americký naturel přenesli na celý tým lidí, kterými se obklopují.
Sklizeň v loňském roce byla 20% oproti předchozímu roku. Ne o 20% méně, ale o 80% méně!
Špatné zprávy z loňské sklizně
V průběhu sklizně, která začíná v Burundi obvykle kolem dubna, jsme dostávali informace, že to nevypadá dobře a předpoklady se bohužel naplnily. Přirozený cyklus rostlin, kdy jednou za čas je výnos nižší, se spojil se špatným stavem půdy a klimatickými změnami. Sklizeň v loňském roce byla 20% oproti předchozímu roku. Ne o 20% méně, ale o 80% méně! Z tohoto důvodu není letos k dispozici káva z Mikuby.
Ve spolupráci s týmem Long Miles jsme vybrali loty, které pocházejí z jiných oblastí, a kde se také podílí na spolupráci na zlepšování kvality produkce.
Prvním z nich je káva z kopce nedaleko Mikuby, který spadá taktéž pod zpracovatelský závod Heza. Jedná se o suchým způsobem zpracovaný bourbon z kopce Gitwe.
Druhým lotem je káva ze zpracovatelského závodu Gatukuza v provincii Ngozi, která sousedí s Kayanzou. Jedná se o promytým způsoben zpracovaný bourbon. Tento zpracovatelský závod vyhrál v loňském roce Cup Of Exellence a s LMCP úzce spolupracuje na zlepšování kvality.
Bohužel, ani vyhlídky blížící se sklizně 2020 nejsou úplně růžové. Od října do března skoro nepřetržitě pršelo. Déšť v tomto období není nic neobvyklého, ale množství srážek bylo abnormální. To v zemi, kde na to není infrastruktura připravená způsobilo mnoho problémů. Prvním, přímo dopadajícím na produkci kávy, je, že deštěm opadalo velké množství listů, květů a v neposlední řadě i třešní. Jelikož neexistuje žádný sofistikovaný drenážní systém na odvod vody, prohnala se na mnohých místech skrze pole a domy povodeň, způsobila sesuvy půdy a závaly na silnicích. Mnohá místa byla odříznuta, protože déšť proměnil hliněné cesty v jedno velké blátivé kluziště.
Budeme doufat, že i přes tento nepříznivý stav, se týmu Long Miles Coffee Project podaří vyprodukovat fantastické kávy, kterými nás každoročně zásobují.
Poslechněte si naše podcasty o Burundi
